Každý jistě ví, alespoň do určité míry, co je to název domény a jaký je jeho účel. Z technického hlediska je název domény jedinečná adresa, která v uživatelsky přívětivých podmínkách identifikuje konkrétní obsah hostovaný na internetu a poskytuje uživatelům určité „pokyny“, jak takový obsah najít.

Z právního hlediska jsou však názvy domén jakýmsi zvláštním zvířetem. Na rozdíl od ochranných známek, patentů, vzorů a dalších práv duševního vlastnictví neexistuje žádná zvláštní právní kategorie, která by se zabývala pouze názvy domén. V důsledku toho se člověk musí uchýlit ke stávajícím právním kategoriím, aby našel ten, který nejlépe vyhovuje právním otázkám, které jsou často spojovány s názvy domén. Při neexistenci zvláštní regulace pro doménová jména se s nimi často zachází jako s podobnými povinnostmi, které vyplývají ze smlouvy mezi registrátory doménových jmen a jednotlivými žadateli o registraci (dohoda o registraci).

Na základě této smlouvy o registraci má každý žadatel o registraci právo na konkrétní název domény, zatímco registrátor je povinen poskytnout žadateli o registraci přístup k takovému názvu domény. Z toho vyplývá, že při nakládání s doménovými jmény by se na jakékoli podkladové transakce vztahovalo obecné smluvní právo a zvláštní podmínky stanovené v registrační dohodě. Na základě toho by jakýkoli převod nebo zrušení doménového jména bylo spíše převodem povinnosti vyplývající z dohody o registraci nebo úplným zrušením takové smlouvy o registraci.